Chcela by som pred odchodom všetkých očkovaných a očakávajúcich účastníkov Indie pozdraviť.
Fáza zrovnávania vecí, do zblbnutia rekapitulácia, či sa na nič nezabudlo. Už nech letíme!
Váženie, pasová kontrola, Igorkova falanga...India. Prajem všetkým mystické záznamy, cesta je ich nevyčerpateľným zdrojom.
Dovolím si podeliť s jedným z nich .Výstup na horu Savitri. Na jej vrchole zdravím ľudí, poskakujem po schodoch, východ slnka tančím, malého vtáčika s Gandi-jim fotím.
Do misky z kokosového dreva, svetlo nalievam.
Som horou povznesená, srdce jasá a hlava spieva. Igorko dáva mená. S radostnou odvahou idem i ja oň poprosiť.
Pozrie sa na mňa, usmeje a na päte ma obracia: „Si tu skoro, ešte si nemeditovala.“ Odchádzam a dávam oči v klin. Sadám na okraj hory a pozerám pod seba. Ticho a šírina. V čase pokory pristupujem k učiteľovi, so sklonenou hlavou som pripravená.
Tebe neprislúcha žiadne Ma Deva, ani nič podobné, ty si proste len Guru-ji.
V blízkosti zdvíham hlavu. Nič viac, len prijatie. Áno...možná je to len hra, ale krááásna.
Chcela by som pred odchodom všetkých očkovaných a očakávajúcich účastníkov Indie pozdraviť. Fáza zrovnávania vecí, do zblbnutia rekapitulácia, či sa na nič nezabudlo. Už nech letíme! Váženie, pasová kontrola, Igorkova falanga...India. Prajem všetkým mystické záznamy, cesta je ich nevyčerpateľným zdrojom. Dovolím si podeliť s jedným z nich .Výstup na horu Savitri. Na jej vrchole zdravím ľudí, poskakujem po schodoch, východ slnka tančím, malého vtáčika s Gandi-jim fotím. Do misky z kokosového dreva, svetlo nalievam.
Som horou povznesená, srdce jasá a hlava spieva. Igorko dáva mená. S radostnou odvahou idem i ja oň poprosiť. Pozrie sa na mňa, usmeje a na päte ma obracia: „Si tu skoro, ešte si nemeditovala.“ Odchádzam a dávam oči v klin. Sadám na okraj hory a pozerám pod seba. Ticho a šírina. V čase pokory pristupujem k učiteľovi, so sklonenou hlavou som pripravená. Tebe neprislúcha žiadne Ma Deva, ani nič podobné, ty si proste len Guru-ji. V blízkosti zdvíham hlavu. Nič viac, len prijatie. Áno...možná je to len hra, ale krááásna.
| Poslal | Vlákno |
|---|---|
| karelk | Podáno: 22:09 11.2.2010 Aktualizace: 22:09 11.2.2010 |
Nováček  Registrován: 17.1.2007 Od: Příspěvků: 1 |
 Re: POZDRAV OD SLUNEČNICE - NAŠÍ IVETKY....PRO SKUPINU DO...Ivetko a Eli právě pocity pořád a stále stejné rád čtu a dívám se na filmy o vzdálených krajích ...vnitřní pocity abssolutně žádný vztah ani minimální pocity ke krajině lidem chrámům přírodě trošku jiné to bylo s egyptem ale po nádherné výstavě Tutanchámonovy hrobky a pokladů loni v Brně uspokojení a klid na dušičce již žádné Touhy po Egyptě...každý jsme asi jiný já jezdil s našima na dovolené za komunistů a stejně byl nejštastnější u vody jedno kde třeba u malého rybníčku...v lese asi proto také bydlím na klidné chaloupce u lesů a plání plných zvěře hub a malin a borůvek kde nepotkáš živáčka...sám jsem vyjel do zahraničí dvakrát 1989 90 splnil si klukovské sny
a již mně to nikdy ven netáhlo Igorek to zkouší a jsem mu vděčný byl jsem na tom psychicky tak v prdeli že kdyby mne pozval a posadil do rakety na mars tak bych letěl nechávám to plynout pomohlo mi to zálohovat indii Igorku a vědět že zmizím někam daleko na měsíc... nyní mám stále pocit dát to někomu potřebnému kdo po indii touží a nemá na to prostředky jen část ...letenka jde furt přepsat a vízum je do dvou dní nechávám to plynout kuku to jsem se rozkecal pa pa pa charlie |
