Tentokrát mé sdílení nebude tak pozitivní, jako minule
Opět se mi do Lažánek vůbec nechtělo. Vymyslel jsem cca 387 důvodů, proč se mi tam nechce....až jsem usoudil, že je to jenom převlečená lenost a tak jsem vyrazil. Asi jsem to neměl dělat :)
Už páteční večerní technika mě dostala. Jedna z no mind. Udělejte sochu. Podivným pohybem se dostaňte z místa A do místa B a tam zůstaňte v podivné pozici. Nechte projevit svoje vnitřní dítě....
Jak můžu nechat projevit svoje vnitřní dítě na povel? Já mám přece úplně jiné starosti, docházejí mi peníze, blíží se vánoce, ...... "Ve 21:37 budete strašně veselí!!!" "To je rozkaz". "srrr, jes srrr!!" Tedy spíše: "Zkusím to"
Jj, zkusil jsem to. Hlavou mi letěly podobné věty jako "Co to tu dělám za pikačoviny", "už ať to skončí".... nevydržel jsem, sednul jsem do rohu a čekal na konec. Zkusil jsem to znovu. Opět nic.... blábolení hatmatilkou mě taky nechytlo. Nakonec Igi vymyslel jít do toho přes tanec. Tak to šlo, tam jsem se dokázal uvolnit
Vlastně s uvolněním jsem měl problém po celou dobu. Mozek mi jel jako šílený, navíc jsem "slavil" čtvrteční novou zakázku, která mě postaví na nohy.... dokonce ani ve vippassanové části kundalky jsem nezvládl se soustředit. Prostě vůbec nic
V sobotu totéž - tentokrát no mind vedl Martin. To už jsem utekl
Můj převládající stav byla únava. Únava při probuzení, přes den, večer ..... a po skončení programu únava jako když mávnutím kouzelného proutku zmizí a já mohl sedět spolu s ostatními. Teď už únavu necítím. Usnul jsem včera po šesté večer a vstával před sedmou ráno. Skoro 13 hodin. Už podruhé za 2 týdny.
Zvláštní byla neděle. Nejprve jsem na dynamičku nevstal. Přišla pro mě kamarádka....vstal jsem, vyčistil si zuby a .... šel si znovu lehnout. Přišla znovu po dynamičce...... a ve mně se po chvíli cosi zlomilo a začaly mi téct slzy. Hurá. Cítil jsem se jak sopka před výbuchem.....s těmi zhruba 20 páry slz se cosi pokusilo odejít. Obávám se, že se jen pokusilo
Od samého rána jsem věděl, že chci odjet. Nechtěl jsem se s nikým vidět, mluvit, chtěl jsem být sám. Prostě taková moje malá soukromá sociální fobie.
Neudělal jsem to, a šel na setkání před pracovkou. Asi 8 nás zbylo na nádobí po obědě. Hurá, jedu zrovna, nejsem tu potřeba. "Martine, odjíždím." "Proč?" "Musím". Hodně zvýšeným hlasem "Tak to mě teda pěkně sereš. Jsi nezodpovědnej. Tos to nemohl říct dřív, aby sis to nádobí vyměnil s někým jiným?"
Jako když tlučete do kamenný zdi. Prostě nic.....jen "Pryč!!"
Až v autě mi došlo, že měl pravdu. Nešlo o nádobí, na to bylo lidí dost. Šlo o princip. A tak se omlouvám tobě, Martine, i vám, se kterými jsem měl mýt nádobí.
Pokud příště dorazím, a upřímně doufám, že ano, tak si dávám slib. Pokusím se chodit na programy a výmluvu, že se mi nechce, neberu
Děkuju, vrby :)
Jarda
| Poslal | Vlákno |
|---|---|
| Isis | Podáno: 18:25 23.12.2009 Aktualizace: 18:25 23.12.2009 |
Nováček ![]() ![]() Registrován: 20.6.2007 Od: Příspěvků: 16 |
kdyby bylo v místnosti 100 lidí a každý by reagoval jako vždy tvá osoba asi by jsi se zbláznil.Nebyl by jsi zajímavý,ničím vyjímečný.Ať jsi ve sračkách vždy ukážeš tímto způsobem,že ty jsi víc než všichni ostatní,ten pocit ti dává sílu. Krásné vánoce a V Novém roce ať najdeš v pokoře a obyčejnosti krásu. S láskou Martina |
|
| Poslal | Vlákno |
|---|---|
| Isis | Podáno: 19:12 28.12.2009 Aktualizace: 19:12 28.12.2009 |
Nováček ![]() ![]() Registrován: 20.6.2007 Od: Příspěvků: 16 |
Jsem ráda,že se ti zvedla nálada.Psala jsem,že je krása v pokoře a obyčejnosti.To že zaměňuješ obyčejnost za sebepotlačování je už o něčem jiném.Maskovaná omluva,taky dobrý.Slovo Svoboda,napadá mě slovo respekt,ne ve významu strachu,ale respektu v pochopení smyslu života v kolektivu,společnosti.Zajímavé je,že lidi kteří hlásají svoboda jsou hodně sami,kdo by chtěl být s člověkem,který myslí jen na sebe a nerespektuje druhé.
Tak jo, vzhůru do svobody,přeji ti v ní hodně štěstí. ![]() |
|
|
| Poslal | Vlákno |
|---|---|
| Isis | Podáno: 22:40 29.12.2009 Aktualizace: 22:40 29.12.2009 |
Nováček ![]() ![]() Registrován: 20.6.2007 Od: Příspěvků: 16 |
Přišly mi sms o tom co blázním,že tím co tady píšu vlastně napadám něčí pocit,pak článek Z dlouhé chvíle venku,přemýšlím co to je,kde se mě to dotýká.Je pravda že Jardovy reakce mě většinou nevím proč rozpalují doběla.Asi děláš něco co já v sobě neumím zpracovat a pak reaguji tímto způsobem.
Omlouvám se. |
|
| Poslal | Vlákno |
|---|---|
| Isis | Podáno: 18:11 30.12.2009 Aktualizace: 18:11 30.12.2009 |
Nováček ![]() ![]() Registrován: 20.6.2007 Od: Příspěvků: 16 |
Ahoj Jardo,
první část odstavce je o pravdě,kterou jsem přijala,protože to tak je a vždycky bude.Druhá část je tvé sdílení a v mém těle je klid. Co mě rozpaluje je ten postoj,je to o tom útěku.O tom,že něco nechceš dělat a prostě to neděláš.Ale i ve skupině,prostě samostatná jednotka ať se děje cokoli,neexistuje tam nevím.....,to je to co neumím uchopit,to je to co neumím zpracovat,prostě něčím jsi,něco tady děláš a ve vteřině není nic,vůbec nic. |




kdyby bylo v místnosti 100 lidí a každý by reagoval jako vždy tvá osoba asi by jsi se zbláznil.Nebyl by jsi zajímavý,ničím vyjímečný.


